Koncem 19. století dochází k rozšiřování měst bouráním městských hradeb a opevnění a k výstavbě obytných a průmyslových čtvrtí. Vznikají veřejné parky, aleje a promenády. Nově zrozená občanská společnost zakládá okrašlovací spolky, které zachraňují a pečují o památky a městskou přírodu.

První český okrašlovací spolek vznikl v roce 1861 v Kutné Hoře. V roce 1904 bylo v Čechách již 237 těchto spolků, proto byl ustanoven Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém. Iniciátorem jeho vzniku byl profesor dr. Jan Urban Jarník. V roce 1905 Svaz vydával i svůj vlastní časopis.

Okrašlovací spolek v Říčanech byl založen v roce 1902, jedním ze zakladatelů byl i František J. Thomayer (1856 -1938), významný český zahradní architekt. Předsedou spolku byl MUDr. Jan Hrdlička. Spolek měl zpočátku cca 13 členů, ve třicátých letech čítal přes 80 členů, za Protektorátu dokonce 240 členů.

Členové spolku byli velmi aktivní a jejich působení rozmanité:

• vysazování dřevin – stromy a keře se vysazovaly z důvodu estetického a hospodářského. Jsou důležitým zdrojem potravy pro včely a hmyz, zdrojem kyslíku a bariérou proti prachu a hluku. Stromy v parcích poskytují stín. Historickou spolkovou výsadbu můžeme vidět kolem Marvánku, v Nerudově ulici, na Fabiáně. Ovoce produkované ovocnými stromy se prodávalo a peníze obohacovaly spolkovou pokladnu. Výsadba druhů stromů závisela na poptávce na trhu. Ve třicátých letech se proto nejvíce vysazovaly jilmy. Kolem potoků se prováděla výsadba košíkářských vrb a proutí se také prodávalo. V roce 1918 členové spolku vysadili 1888 kusů dřevin, v roce 1919 2545 a v roce 1924 3150!
• rozmisťování laviček – se provádělo ve městě a blízkém okolí. Vandalismus před sto lety kvetl úplně stejně jako dnes. Tenkrát se tato činnost připisovala tzv. lufťákům neboli letním hostům.
• spravování cest a čištění chodníků – vysypávání děr
• rozmisťování orientačních tabulí – s informacemi, fotkami a texty pro návštěvníky a turisty, dále tisk pohlednic a výroba diapozitivů
• péče o městskou zeleň – spolek pečoval o park kolem kostela. Svým postojem se zasloužil o zachování lesů patřících knížeti z Liechtensteinu, kterým v rámci prvorepublikové pozemkové reformy hrozila parcelace na výstavbu.
• péče o ovocné sady, produkce sazenic – kromě péče o sady najímal spolek hlídače sadů před zloději ovoce. Prodával trávu ze sadů a vypěstované sazenice, prováděl postřiky stromů i zájemcům.
• soupis letních hostů
• přednášky

V roce 1912 slavil spolek 10. výročí založení. Předsedou byl stále MUDr. Jan Hrdlička, místopředsedou c. k. notář Antonín Zahálka, členy mj. pánové Hrůša, Kamler,  B. Pánek, Šoulej, Freund, Hartmann, Hofmann, Šatra, V. Dohnal, J. Sahule, Čížek, Zima, Grůs, Masopust, Folprecht, Ant. Jirásek, V. Hladký, Kučera, Dr. V. Černý notář, V. Pacovský, Dr. Chloupek, mezi prvními členy byli pánové Ant. Vinař, Fr. Kozel, J. Krečmer.

V roce 1918 zakoupil spolek od Svazu českých okrašlovacích spolků brožuru „Stromy svobody“. K výročí vzniku Československé republiky vysadil v roce 1919 dvě lípy u kostela jako „Stromy svobody“.

V roce 1938 byla Okrašlovacímu spolku v Radošovicích schválena koncese hostinská a výčepnická, obec Strašín v roce 1939 pronajímá spolku tzv. stará koupadla a přírodní divadlo. Spolek také propagoval vybudování silnice od koupadel k hotelu Amerika v Radošovicích (nezrealizovalo se).

V 50. letech 20. století vznikaly svazy zahrádkářů, některé splynuly s okrašlovacími spolky. Zahrádkáři odebrali OS pěstování sazenic a péči o ovocné sady. Městské úřady si vzaly pod patronaci údržbu cest a chodníků, péči o městskou zeleň a turistické tabule.

Členství v Okrašlovacích spolcích bylo prestižní záležitostí, v jejich řadách byli lékaři, učitelé, státní úředníci, ale určitě i lidé prostí. Spojoval je společný zájem o tvorbu příjemného prostředí v městech, kde žili a neváhali věnovat svůj čas a přiložit ruce k dílu pro radost svých spoluobčanů.

V současné době má Okrašlovací spolek v Říčanech cca 10 členů. Je financován členskými příspěvky, příležitostnými dary a granty Města. Stejně jako v letech předešlých jeho členové vysazují stromy a keře, instalují a pečují o lavičky, hubí invazivní plevele, likvidují černé skládky, čistí studánky, pečují o květinovou výzdobu. Opět to činí svýma rukama a ve svém volném čase pro radost svou a svých spoluobčanů. To jedině se za více jak sto let nezměnilo…